Proč pohádka? Protože je to na severu Moravy a Slezska velmi populární svatební místo. A každá nevěsta snad chce ve svůj velký den být princeznou na pohádkovém zámku.
Stručně z historie. Na místě opevněného hradiště z 10.století postupně vznikl pevný hrad, zásadní opěrný bod na obchodní cestě z Polska na Moravu. Z velkých panovníků zde zanechali stopu Přemysl Otakar II., respektive královna vdova Kunhuta se svým dvorem, Jan Lucemburský i Jiřík Z Poděbrad. A význam rostl, v 15. století, povýšen na město, nastaly přestavby po nájezdech a požárech v průběhu historie, které dovedly stav sídla k dnešnímu stavu. K „Bílém zámku“ přibyly v 19. století nově postavené budovy „Červeného zámku“ a nakonec i „Bílá věž“. A samozřejmostí je rozlehlý zámecký park.
V současné době probíhá na budovách Červeného zámku rekonstrukce, takže i přístup do půvabného nádvoří je omezen.
Věžičky, cimbuří, vikýře, arkýře, výklenky, římsy a další architektonické prvky vytváří kouzelnou atmosféru a vzhled Červeného zámku.
Bílý zámek – svatební. Svatbu už jsem nestihla.
A poslední a nejmladší Bílá věž.
Vydejme se do zámeckého parku. Až se vše zazelená, bude ještě krásnější.
Medvědí skála, ale nemohu si pomoci, vidím lidské siluety.
Mnoho známých osobností pobývalo na zámku, a mají zde pomníky a vyhlídky.
Zde například Bezručova vyhlídka.
Ale zřejmě i zde se krade, soudě podle osamocených kotevních šroubů, tak jsou velikáni raději z kamene. Liszt, Beethoven.
Kamenná je asi i tato potvůrka.
Nakonec, v pohádkách musí být i strašidla.
A přes Zámecké náměstí ke kostelu Sv. Petra a Pavla.
A aby ta pohádka byla úplná, určitě se zde ještě někdy spolu podíváme.