Další z pěkných únorových dnů zval k výletu do přírody. A protože zánovní dřevěnou rozhlednu nad Kopřivnicí ještě neznám, cíl byl určen. A pejsek přece nezůstane doma.
Kopřivnice není jen město automobilů a paneláků, dá se zde nalézt ledasco zajímavého. A samozřejmě i kousek pěkné přírody kolem.
Matesa již znáte z mého blogu o focení psích očí.
Je fotogenický zepředu i zezadu.
Ale to již jdeme Kopřivnicí. Co může být pod plachtou?
Znalci odhadnou – něco starého a po repasi krásně elegantního. Samozřejmě se značkou Tatra.
Cesta k rozhledně jde pozvolna do kopce a Mates je vypuštěn na volno.
Rozhledna již prosvítá mezi stromy.
Ale ještě před tím se zastavíme u Jasníkovy studánky, kde sedával básník téhož jména a tvořil.
Průzkum provedl samozřejmě Mates i v okolí.
Ale zde již rozhledna Bezručova vyhlídka. Postavená v roce 2012, vysoká necelých 13 metrů.
Panoramata na Kopřivnici nejsou příliš malebná, tak alespoň železná sestra na protilehlém kopci – rozhledna na Bílé hoře. A výhled na Červený kámen s kouskem sjezdovky.
Pěšiny nás zavedou na různá místa …
… výhled na druhou stranu na Frenštát a Beskydy.
Jezírko u zříceniny hradu Šostýn zaujalo i Matesa.
Průzkum dokonal dílo zkázy na jeho kožichu.
Na zpáteční cestě jsme potkali Dexinku z útulku se svou nynější paničkou.
Také naparujícího se krasavce.
Ano, přátelé, to je opravdu lama.
A ještě vodníka na zamrzlém rybníku.
Mates si užil a užila si i panička při návratu domů. Mates putoval do vany.
