Každý svého pána

4. 03. 2018 19:35:44
Když jsem začala téměř před šesti lety chodit venčit do útulku, někde jsem zaslechla, že každý pes v útulku najde svého pána. Dnes už vím, že nenajde. Ale jsou psi, kteří si svého pána opravdu zaslouží.

Takovým je Rex z vlčovického útulku.

Přišel, tedy byl přivezen, v červnu 2015 s průvodní informací :

Že je mu agresivita vůči dětem, ale nejenom jim, blízká, že cvaknul zuby po všem co se dostalo k němu za mříže, jsme měli možnost pozorovat pár týdnů. Takže jsme se seznamovali přes mříže. S piškotem, něčím dobrým v ruce. Pochopil, že k takovým může mít důvěru a konečně jsme mohli začít venčit.

Z těch, co vydrželi dodnes, jsme z počátku byli tři, nikdo víc si netroufl.

Ukázalo se, že Rex je fajn parťák, vhodný pro aktivní páníčky. Miloval vodu, sníh, cokoliv, co mohl přenášet v zubech, případně si to někam zahrabat.

Také našel zálibu na blízkém cvičáku, nebo jsme zkoušeli přírodní překážky.

A také uměl loudit.

Ale vždy ze vzorného předsedu.

K pesákům nebyl nikdy agresivní jako první a nezáleželo, jestli to byla fenka, či pes. Vždy čekal, co udělá ten druhý.

Zde s Dexi, která v tomto útulku byla rok před Rexem jako štěně.

Měl výhrady k cizím lidem, které neznal a takové to frajerské podstrčení ruky před čenich na očichání, bral jako pokyn, že má do té ruky kousnout. Tedy pár postižených takovým výstražným cvaknutím bylo. Zavinili si to sami.

Ale když občas poprvé uviděl cizí dámu, neznamenalo to, že ji musí sežrat. S některými byl kámoš hned, zvláště, když měly něco dobrého v ruce.

Měl i slabé chvilky. Když slyšel, nebo viděl na obloze horkovzdušný balón, zachvátila ho absolutní panika.

A také, samozřejmě, nemiloval ohňostroje, bouřky a vichr.

Ale jak šel čas, přišli další venčitelé, venčitelky, některé sledované ostřížím zrakem obsluhy. Venčení s jiným přístupem, mnohdy až rozmazlovacím.

Byl rád, když měl kolem sebe své blízké, ale pořád měl kotec bez výběhu, navíc k němu nebyl volný přístup a na brance cedulku, zákaz venčení. Tak neměl ani víc možností na socializaci s novými lidmi, případně s dětmi.

Ale přesto se o loňských vánocích očima tázal: „Proč nemám pořád svého pána?“

Ale objevila se naděje. Rex dostal šanci v malém speciálním azylu až na druhém konci republiky, kde by se mu někdo věnoval a naučil ho mít důvěru ke všem lidem. A hlavně, nebyl by celý den za mřížemi.

Není nad čím přemýšlet, taková šance se, téměř po třech letech, už nemusí opakovat. A je to pořád mladý pes, který se chce učit nové věci.

Tak jsme zajistili propuštění z útulku, věrní ho ještě přišli vyvenčit. A jeli jsme ho předat na půl cesty. Ve trojici, která ho začínala venčit.

Ale při nástupu do auta propadl trochu nervozitě. Snad by i cvaknul oblíbenou venčitelku.

Ale uklidnil se, jízda proběhla v klidu a na zastávkách byl natěšený z výletu a z toho, že má kolem sebe známé tváře.

Už tuší, že se možná nikdy neuvidíme?

Tak naskoč Rexi, bude ti tam líp.

„Rexino, jsi literární hrdina. Měl jsi své místo v mojí knížce Potkala jsem psy, útulek a lidi. A slibuji, že budeš mít své místo i v další. Packu na to!“

Všichni, kdo tě známe a mají tě pořád rádi, ti přejeme, abys toho svého pravého a fajnového pána konečně našel!

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ivana Pavlisková | neděle 4.3.2018 19:35 | karma článku: 26.76 | přečteno: 702x

Další články blogera

Ivana Pavlisková

Čtyřnozí závodníci

Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.

13.1.2019 v 16:53 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Typicky vánoční

Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?

24.12.2018 v 16:09 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 475 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Schizofrenie

Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.

22.12.2018 v 11:56 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 414 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Černá je dobrá, nejlepší

Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.

25.11.2018 v 19:24 | Karma článku: 23.29 | Přečteno: 411 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Libor Čermák

Velikonoční skanzen Veselý Kopec

O letošní Bílé sobotě jsem se vydal do skanzenu Vysočina na Veselém Kopci. A tady jsem se zúčastnil národopisné akce "Velikonoce na Veselém Kopci". A myslím si, že jsem tady nasákl tou opravdovou velikonoční náladou.

22.4.2019 v 5:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 |

Veronika Foglová

Toulky Orlickými horami (3)

Protože máme Boží Hod velikonoční, sluší se popřát mým milým čtenářům a čtenářkám, a tak mou první dnešní fotografií bude mé velikonoční přání, po něm bude následovat další série snímků z Orlických hor.

21.4.2019 v 20:16 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 245 | Diskuse

Marek Trizuljak

Velikonoce pod nebem, v krajině, na Křížovém vrchu...

Bláhově jsem čekal nějaké dramatické aprílové počasí, nebo aspoň sněhové přeháňky na "Škaredou středu". Ale je vymeteno, krásné počasí táhne člověka ven. Velikonoce pod nebem mají něco do sebe.

21.4.2019 v 17:05 | Karma článku: 16.56 | Přečteno: 235 | Diskuse

Libor Čermák

I Betlém může být velikonoční. Tedy skanzen v Hlinsku

Když se řekne Betlém, v první řadě se nám vybaví Vánoce. Ale je to také památková rezervace v Hlinsku, která slouží i jako skanzen. A o Velikonocích je samozřejmě vyzdoben velikonočně.

21.4.2019 v 7:06 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 179 |

Otakar Vagner

Praha na Velký pátek

Měl jsem původně v úmyslu jen jít na již tradiční velkopáteční koncert Stabat mater od Antonína Dvořáka, ale vzhledem k tomu, že jsem zvyklý nosit fotoaparát, vzniklo tohle fotoalbum.

20.4.2019 v 11:49 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 208 | Diskuse
Počet článků 292 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 837

Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.

O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.

http://www.potkala-jsem-psy.cz/

Najdete na iDNES.cz