Při svých cestách na Štramberk jsem se letmo zmínila i obrazem, že Kopřivnice je nevzhledná. V menšině jsou rodinné domy. Dominantou jsou tovární komíny, bývalá ředitelská budova Tatry, dnes Městský úřad, Hotel Tatra a kostel Sv. Bartoloměje, který je relativně mlád, byl postaven v roce 1894.
Ale kdo ví, že Kopřivnice, nejsou jen osobní, či nákladní auta?
Nahlédněme do Lašského muzea, kde je expozice keramiky z místní továrny, založené v r. 1812 Ignácem Raškou. Od jednoduché lidové keramiky, přes výrobky zdobené malbou, uměleckou majoliku až po kachle, dlaždice a obkládačky. Věhlas v Rakousko-Uherské monarchii získala i díky spojení s podnikatelem Ignácem Šustalou, který vyráběl v Kopřivnici kočáry, které vyvážely keramiku do světa.
Krása, viďte? Barevná.
Během první a druhé světové války byla výroba omezena, zůstala už jen výroba kachlů. V roce 1962 byla továrna zrušena.
Samozřejmě nelze přehlédnout expozici dalšího významného rodáka Zdeňka Buriana. Výtečného malíře, ilustrátora světového věhlasu. Jemu jsem se věnovala v jednom ze svých předchozích článků.
A v dalším patře je prostor pro výstavy.
Zmínila jsem Ignáce Šustalu, byl zdatný obchodník, technicky velmi nadaný. Ten v roce 1850 založil dílnu na výrobu kočárů a položil základ automobilového průmyslu v Kopřivnici. Expozice se nachází v Muzeu Fojtství. Z malé dílny se výroba rozrůstala - bryčky, velké cestovní kočáry, různé užitkové vozy, například poštovní. V osmdesátých letech 19. století i železniční vagóny a cisterny. A v roce 1897 byl vyroben jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě Automobil Präsident. Tím skončila jakási první fáze existence a vývoje továrny.
V muzeu je také expozice z historie hradu Šostýna.
A v podkroví je úžasná výstava prací místních fotografů.
A kdo ví, že si své zde našli i mlsouni? Co třeba čokoládu? Velká cukrárna, ke které majitel Josef Čapka v roce 1932 přistavil malou továrnu vybavenou pražírnou kakaových bobů a špičkovými stroji na výrobu všelikých čokoládových pochutin. Čokoláda MAJA a bonbony podobné hašlerkám PAULOVKY však dnešních dnů nedočkaly. Budovy byly v roce 1978 zdemolovány.
A pokračujme dále. Abych se neocitla zde ...
... rychlé občerstvení cestou.
A vzhůru k hlavní atrakci.
Ale do cesty mi vstoupila modelářská výstava.
Tak tady se bavili hlavně tatínkové.
Konečně Technické muzeum. Nejdříve pozdravím Zátopkovy.
A teď k tomu hlavnímu.
To je on. První. Automobil Präsident. Samozřejmě replika.
Ale o krásných autech, přátelé, až příště.