Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

A přijela televize

15. 04. 2017 18:54:53
Věříte, že média dokážou vyrobit hvězdu? Že pak má objekt zájmu snadnější život, že je o něho zájem? Nebyla někdy reportáž jen promrháním koncesionářských poplatků? V případě privátní TV Barrandov to ovšem nemusíme řešit.

Privátní televize si mohou natáčet co chtějí, pokud to zapadá do jejich konceptu. A pokud získají souhlas svého objektu zájmu, pak není co řešit.

Odbočím. Možná mnozí z vás mají zkušenosti z občasného kontaktu s televizní kamerou – sportovní utkání, koncerty, společenské akce a podobně.

„Jé, oni nás natáčejí!!“

Tak rychle zamávat do kamery a doufat, že zrovna my se dostaneme jako křoví do přenosu na obrazovku.

Mám relativně čerstvou, rok starou, zkušenost s TV. Byť místní kabelovou televizí, ale přítomnost kamery mě ve vypjaté stresové situaci, před vlastním veřejným vystoupením u příležitosti křtu vlastnoručně napsané knihy, trochu rozhodila. Paní redaktorka mi sice dříve rozhovor slíbila ve studiu, ale když se nikdo neozýval, pustila jsem to z hlavy.

Překvapivě si mě přišli vychutnat přímo na akci.

Rozhovor byl naživo, jediné, co mi v té chvíli naskočilo : „Dávej si pozor na takovéto ... éééé“!

To se mi asi podařilo eliminovat, ale rozhodilo nás všechny zvonění mého telefonu do reportáže a mě pak ještě posunkující, opodál sedící, kolegyně.

Paní redaktorka to ale hezky sestříhala, proložila záběry z vlastní akce, vystoupení pejsků a asi se to v daných podmínkách podařilo. A tak jsem si zažila svých 5 minut regionální slávy.

Ale jak je to , když se dostanete do hledáčku celostátní televize?

Dostala se k nám informace, že má do psího útulku, kam chodím venčit, přijet natáčet TELEVIZE. Volala jsem kamarádce, která pracuje v ČT, jestli o tom něco neví?

„Ivuš, nic tu nemáme, to by muselo být nějaké kontroverzní téma, jinak to už televize netáhne!“ pravila.

Nakonec to byla TV Barrandov. A dokonce to byl příspěvek do hlavních večerních zpráv. Proč zrovna toto zařízení, které není ničím zajímavé ani přitažlivé, snad kromě toho, že v letošním roce má dvacetileté výročí od založení, nám bylo záhadou.

Není to zařízení, jaká jsou předváděna spolu se psy v pořadu „Chcete mě?“. Tady nikdo nevyjde a nepředvede pejska – to je pejsek, který se jmenuje tak a onak, chová se nějakým způsobem a je vhodný tam a tam, jako to předvádí Zdeněk Srstka.

Zde mají psi čísla, jména jim dáváme my, venčící dobrovolníci, která jim pak napíšeme na cedulky na dveře kotců. Oficiálně ovšem respektována nejsou. Nehledě na to, že stavem zařízení se zřizovatel zrovna chlubit nemůže. Ale investice, například, do sportovní haly je jistě pro vedení města užitečnější, protože je vidět. A volič ví, občas si i pamatuje.

Ale hvězdu si našli. Malá fenečka zklamala, nechtěla plnit příkazy, tak se v reportáži mihl jen její zadek. Tou hvězdou byl německý ovčák, kterého odchytila policie na čtyřproudové hlavní komunikaci. Jak by se tam asi dostal? Někdo ho vyhodil z auta. Mám za to, že pes při smyslech jinak nepůjde na tak frekventovanou silnici a nebude tam zmateně pobíhat.

Když přišel, dali jsme mu jméno Ron, oficiálné se jmenuje 9Y. Pěkně chodil v reportáži s obsluhou, umí základní povely. Je to kliďas, ve velmi dobré kondici. Jako hlídač ještě u nějakého domku udělá hodně parády a dobrou službu.

Ale mediální pozornost nějak nezafungovala. Bývaly doby, kdy tito psi se v útulku ani neohřáli. Ale prý už NO nejsou módním plemenem. Nebo je to snad tím, že má šedivý čumák? Má maximálně 4-5 let. Taky jsem začala šedivět před třicítkou. A co? Tak čeká už více než měsíc v útulku na nového pána.

„No, víš, říkal jsem si, že jim tam dělám šaška, trvalo to dlouho, ale měl jsem slíbenou misku pamlsků, tak jsem to vydržel.“

Tak už si pro něho někdo do Vlčovic přijďte! Vždyť je to mediální hvězda!

Autor: Ivana Pavlisková | sobota 15.4.2017 18:54 | karma článku: 24.45 | přečteno: 824x

Další články blogera

Ivana Pavlisková

Srdeční

Srdeční selhání, srdeční arytmie, srdeční tlak, srdeční problémy. Co dále by se dalo najít s významem srdeční? Já mám nejraději srdeční záležitost. Něco, co chcete znovu a znovu prožít, uvidět. Pořád dokola a pořád jinak.

12.11.2017 v 16:35 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 264 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Předsevzetí

Předsevzetí jsou fantasmagorická přání, kde od myšlenky k činům a výsledku je trnitá cesta, mnohdy zalévaná potem úsilí. Mnozí usoudí, že to nestojí za to, pak se předsevzetí přesunou do kategorie – odložená.

4.11.2017 v 19:31 | Karma článku: 16.93 | Přečteno: 261 | Diskuse

Ivana Pavlisková

To nesmíš !

Je toho mnoho, co nám zakazují úřady a nejen ty. Když odmyslím poslední velký zákaz, který rozpoltil společnost, a to zákaz kouření v restauračních zařízeních, jsou to drobné, někdy se chce říct i naschvály, které otravují život.

20.10.2017 v 18:54 | Karma článku: 23.63 | Přečteno: 659 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Pes se zárukou

Záruční list na psa? Přece to není zboží! Ale přístup některých lidí k osvojení, případně zakoupení si čtyřnohého společníka, je někdy zvláštní a pro milovníky psů nepochopitelný. Jak k tomu přijdou pejsci neoficiálního původu?

1.10.2017 v 19:07 | Karma článku: 27.75 | Přečteno: 872 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 180 | Diskuse

Libuse Palkova

Svíčkovou anebo smažené kobylky?

Málo platné, jídlo je součástí kultury každého národa a na co jsme zvyklí odmalička, to považujeme za to nejlepší.

18.11.2017 v 8:19 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Pražák

Potkan coby nepřítel nevěrných

„Víš, Honzo, když měl tehdy Franta ten svůj úlet s tou fuchtlí, tak jsem se na něj hrozně naštvala a řekla si, že mu ty parohy trochu oplatím.“ Maruška si zamíchala kafe, až se šálek zakymácel, a vyslala na mě bojovný pohled.

17.11.2017 v 20:12 | Karma článku: 17.39 | Přečteno: 618 | Diskuse

Jana Slaninová

Počkám, až dopiješ kafe

Petr měl neměnné rituály. Každé ráno na záchod, do koupelny, obléknout, uvařit kafe, vypít v sedě u barového stolku, který odděloval kuchyni od obýváku. Z okna měl výhled na Modřanskou rokli.

17.11.2017 v 19:10 | Karma článku: 17.95 | Přečteno: 400 | Diskuse
Počet článků 270 Celková karma 21.98 Průměrná čtenost 811

Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.

O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.

http://www.potkala-jsem-psy.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.