Punťa cestovatel

25. 03. 2017 19:03:34
Uvědomila jsem si, že dnes píšu 250. článek. Za 3,5 roku mého pobytu na blogu. Je to málo? Nechci ale život prosedět u klávesnice, chci ho mít pestrý a různorodý, jako moje články. A o čem by měl být? Samozřejmě o psech v útulku.

Když už jsme se potkali, zaslouží si jubilejní číslovku. Ale taky o lidech, kteří zaslouží obdiv.

V lednu letošního roku přivezli do útulku dva devítileté pejsky. Panička jim snad umřela a v rodinách někdy nebývá ochota nebo možnost zdědit chlupaté společníky. Pesáci byli tlustí, nebudu chodit kolem horké kaše. Byli v kotci spolu. Černý Pepin byl živější a často svého bráchu Punťu pokoušel, někdy ho začal i kousat. Rozvážný a pomalejší Punťa vše trpělivě snášel. Ale začal hubnout a bylo vidět, že se Pepina spíše straní, že bude raději stát v plískanici ve výběhu, než by s ním byl v kotci.

A protože šance, že by si někdo vzal oba pejsky, je nulová, začal se hledat domov, pro každého zvlášť.

Naskytla se šance, kde může mít domov dočasný, nebo možná i trvalý, ale téměř 300 kilometrů daleko, v Jevanech u Prahy. Ano, v „těch“ Jevanech.

Takže jsme dali dohromady plán, dobrovolníky, kteří se aktivně zapojili a akce se rozjela.

Punťu jsme vyzvedli o den dříve z útulku, dobrá duše se uvolila provést jeho hygienu a připravit ho na ranní odjezd následného dne.

Punťa si očichal naposledy místní terén a byl naložen do auta, sám by nevyskočil. Přes vynaložené množství šamponu a vody předchozího večera, nevoněl.

Ale byl vzorný pasažér.

Samozřejmě byly nutné technické zastávky s procházkou. Punťa pochopil, co se po něm žádá a byl poměrně rychle s akcí hotov.

Má tlapy, jako velký pes, jen ty nožky mu nějak nenarostly.

Ale dojížděli jsme do místa určení, nebylo to přímo v Jevanech, ale ve vedlejší vesnici. Projížděli jsme jen okrajem Jevan. Vily, které jsem míjeli, mě zas tak neohromily, jako tlustá vrstva mechu na jedné, relativně nové, střeše. A pak mě ohromilo toto. Do stávající zástavby v takové lokalitě se jezdí bahnem? To mě rozesmálo. GPS nám naordinovala objížďku navíc.

Ale jsme na místě. Azyl pro zvířata v nouzi. Jakákoliv. Tedy přesněji - Azyl Zvíře v tísni, smekám před provozovatelkou.

Ráj pro Punťu – 6 fenek. Ale kastrovaných. Byl důkladně prolustrován.

A přišly se představit všechny včetně Júlinky.

Toto je Júlinka.

Ne, to opravdu není fenka.

Ale očichaly nás všechny.

A samozřejmě velitelka domácnosti.

Udělaly si pohodlí a čekaly, co bude?

Tak tady si asi já pohodlí udělat nemůžu, je domácí.

Šedá eminence mi právě oznamuje, že moje bunda vyhovuje jako její nový pelech.

Další osazenstvo zjistilo, že návštěva konzumuje výtečnou bábovku.

A Punťa z toho byl, jak v Jiříkově vidění.

Ale co by to bylo za návštěvu, kdyby nedošlo na krmení.

Odměnou mi bylo kousnutí do palce od Júlinky. Nebyla jsem dostatečně rychlá v přísunu pamlsků. Věřím, že by byla schopná mi palec oddělit od ruky, ale asi jí nechutnal. Bolelo to teda dost.

Tak, já ti slibuju, že tu Punťu ohlídáme, tedy Puntislava, zní to honosněji.

Packu na to.

Autor: Ivana Pavlisková | sobota 25.3.2017 19:03 | karma článku: 24.98 | přečteno: 505x

Další články blogera

Ivana Pavlisková

Čtyřnozí závodníci

Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.

13.1.2019 v 16:53 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 288 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Typicky vánoční

Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?

24.12.2018 v 16:09 | Karma článku: 22.64 | Přečteno: 465 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Schizofrenie

Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.

22.12.2018 v 11:56 | Karma článku: 18.39 | Přečteno: 401 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Černá je dobrá, nejlepší

Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.

25.11.2018 v 19:24 | Karma článku: 23.29 | Přečteno: 405 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Řeháček

Zima je, zima je, zima je v lese

Nevím jak na Štrbským plese, ale tady už zima pomalu končí. Tažní sněhuláci mají sbalený kufry, z rampouchů odkapává tajenka a rtuť v teploměru šplhá jako žák Krhounek. Příhodný čas udělat si černobílou pixelovou inventuru.

14.2.2019 v 9:09 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 234 | Diskuse

Marek Trizuljak

Za oknem mraky, jak těla rybí

Okna ("ranní vokna") a zamrzlé hladiny. Pachatelem veršů a fotografií je autor tohoto blogu a snímky si můžete kliknutím otevřít v kvalitnějším rozlišení. Přeji vám hezkou chvíli se slovy a obrazy.

13.2.2019 v 18:19 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 238 | Diskuse

Karel Boháček

Když sníh přidusí zámeckou zahradu

Tak není důvod se v mezičase neprojít a nepořídit pár mobilovek jen tak, aby "řeč" nestála. Mizerné světlo odpovídalo vnitřnímu rozpoložení...

12.2.2019 v 8:08 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 827 | Diskuse

Iva Marková

Ruce

Pár ruk, pár lidí, pár ruk, pár lidí, pár ruk, pár lidí, pár ruk, pár lidí, pár ruk, pár lidí.........

10.2.2019 v 22:40 | Karma článku: 15.08 | Přečteno: 215 | Diskuse

Veronika Foglová

Kunštátská kaple

Kunštátská kaple. Můj několikaletý sen, který jsem si splnila 28. srpna 2015, místo, které mě už na fotografiích nesmírně přitahovalo, a po jeho návštěvě ještě mnohem víc, protože jeho genius loci je velice zřetelně cítit.

10.2.2019 v 20:16 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 292 Celková karma 19.78 Průměrná čtenost 836

Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.

O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.

http://www.potkala-jsem-psy.cz/

Najdete na iDNES.cz