Čtvrtek 24. září 2020, svátek má Jaromír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. září 2020 Jaromír

Chlupatí pacienti

29. 12. 2016 19:57:13
Nedávno jsem psala, jaké to je, když usednete do čekárny veterinární ordinace, než se dostanete se zvířátkem na řadu. V čekárně bývá plno a o překvapivé situace nebývá nouze. Pojďme se podívat , co asi zažívá chlupatý pacient.

Za posledních 14 dní jsem si na veterině poseděla déle, než snad trvaly všechny mé návštěvy u lékaře lidského. Důvodem byly vážné potíže mého nového kotěte, o kterých jsem se zmiňovala v posledním článku.

Přežily jsme obě moje aplikace antibiotik injekční stříkačkou ve svátečních dnech. Kotě částečné dávkování, protože část se vždy ocitla na kožichu, ohnutou jehlu a já napíchnutí se na jehlu. Takže po svátcích jsem, v dostatečném předstihu před otevírací dobou ordinace, s klidem vstoupila do čekárny.

„No ku...“, málem ze mě vyletělo.

Byla jsem zase až čtvrtá. Tož, co už. Usadila jsem se s přepravkou na klíně a ruku strčila dovnitř, abych chlácholila hlazením třesoucí se kotě. Rozhlédla jsem se a zjistila, že mnohé chlupáče znám z předvánočního týdne, kdy započali léčebné kůry. Někteří byli s jiným doprovodem. Většina jich se třásla, tedy ti chlupatí, nebo jinak dávala najevo nespokojenost s tím, kde jsou. A někteří letargicky očekávali chvíle příští. Třeba jsem viděla bullteriéra, který se tiskl k paničce a seděl jí na klíně. To má být bojové plemeno?

A přibývali další. Australák, jezevčík s růžovým čumáčkem, něco jako žíhaný ridgeback bez naježeného proužku na zádech. A samozřejmě také kočky. Vzhledu šlechtického, mohutného i obyčejné mourovaté Micky.

Tedy pardon, 16 letá Winky, kterou doprovázela holčička a trpělivě tam s ní seděla.

Krysařík, jorkšíři, nebo obludy.

Dokážu si představit, co zažívají ti tvorečci, když se blíží k veterině, všechny chlupy se jim musí ježit. I když šli třeba jen na pravidelné roční očkování. Dvounohý doprovod většinou sdělí, že pejsek už několik zatáček před veterinou přesně ví, kam se jede. Pak není vzácností pozorovat, že pes střední, či větší velikosti, se široce rozpaženými packami ve stylu „hlavně se o něco zašprajcovat“ je tažen páníčkem na vodítku po hladké dlažbě do čekárny a pak následně do ordinace.

Pravda výjimky se našly. Borderka, která dávala najevo radost z nově příchozích, nebo z procházejícícho personálu. Pejsek neidentifikovatelné rasy, který si chtěl očichat každou fenečku, byť byla 3x větší.

Majestátně vstoupili do čekárny dva nádherní briardové s culíčky do gumičky. Starší fenka na volno. Oči ve výšce kliky. Rezignovaně ulehli, fenka se chtěla ukrýt pod židli. Bohužel židle jsou zde nevelké. Když byli pozváni do ordinace, starší fenka využila toho, že někdo odcházel ven z čekárny a radostně se k němu připojila. Ale byla záhy odchycena.

Když už je stav vážnější a zvířátko musí na kapačku, většinou se při aplikaci zklidní. Pes ulehne na podložku, malý je uložen do přepravky, kočka též. To jsem tak seděla na jedné lavici s paní a devítiletým krysaříkem. To už je u tohoto plemene prý vysoký věk. Jedl 4 prášky denně. Na ledviny, srdce a já nevím co ještě. Paní se pochlubila, že ona v 67 letech ještě neužívá ani jeden. Seděl tam s námi pán, který přišel jen na očkování. Poslouchal nás a najednou se rozesmál.

Nevěřícně se otázal : „Vy máte kapačky? Tak to jsem v životě ještě neviděl.“ To tam opravdu chodí jen 1x za rok.

Kočkaři vědí, jaké svádějí občas bitvy, než koťátko, či kočku dostanete do této pozice. Dvě ruce proti 4 tlapkám s ostrou výbavou.

Nebo sedíte a sedíte a z ordinace se ozývá zvuk jako u zubaře – čištění zubů. Tu se při injekci, odběru krve, či jiném ošetření ozve protestující kviknutí od psů, případně řev kočky. Ty jsou obecně asi hlučnější. To pak ztichnou v čekárně chlupáči i doprovod.

Někdy začne protestovat dvounohý doprovod, když vypadnou z pořadí, protože je pozván do ordinace někdo jiný. Ale je to, jako u lidí. Pořadí pacientů určuje lékař. Ale shodli jsme se v jednom. Lékaři a sestřičky zvířecí se ke svým pacošům chovají mimořádně citlivě.

Vždyť který lékař vám vlídně řekne: „Neboj se, beruško.“

Nebo při kontrole kapání pacienta pohladí a řekne : „Tak co, sluníčko moje?“

Dovedete si představit, jak by reagovala třeba manželka, doprovázející pacienta?

Ale i přesto, že jsou k nim všichni vlídní, přeji chlupatým pacientům, aby do těchto prostor museli zavítat co nejméně. A páníčkům také.

http://pavliskova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=542165

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ivana Pavlisková | čtvrtek 29.12.2016 19:57 | karma článku: 27.75 | přečteno: 721x

Další články blogera

Ivana Pavlisková

Čtyřnozí závodníci

Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.

13.1.2019 v 16:53 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 319 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Typicky vánoční

Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?

24.12.2018 v 16:09 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 490 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Schizofrenie

Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.

22.12.2018 v 11:56 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 430 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Černá je dobrá, nejlepší

Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.

25.11.2018 v 19:24 | Karma článku: 23.29 | Přečteno: 421 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Ten největší luxus je zdraví aneb Dejte si Coronu

Corona (jak říkají Italové) už se rozlejzá mezi nás, už je slyšet od známých, že jsou v karanténě, protože někdo z jejich okolí je pozitivní. Jak já mívala slovo ,,pozitivní" ráda a jak jsem si přávala mít pozitivní test.

23.9.2020 v 20:58 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 193 | Diskuse

Klára Javůrková

Kdo taky miluje výzvy?

Proč se vždycky necháme uvrtat do nové výzvy? Co nás na nich láká? Jsou hnacím motorem našeho života, sportovní kariéry či pracovního nasazení?

23.9.2020 v 20:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Karel Trčálek

Větvičkovy běloruské tanky

Říká vám něco jméno František Skorina? Minskou ulici, která nesla jeho jméno, nechal běloruský prezident Lukašenko přejmenovat na Prospekt nezávislosti. A kdy si vybojujeme svoji nezávislost my?

23.9.2020 v 18:21 | Karma článku: 17.74 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jaroslav Roubal

Není 2000 diváků jako 2000 diváků...

Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula podle očekávání začal úřadovat a od čtvrtka nás čekají zpřísněná protikoronavirová opatření.

23.9.2020 v 17:33 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 213 | Diskuse

Lukáš Burget

Black Lives Matter ala Hitlerjugend a „Povinná solidarita“ ala EU

Co mají společného? Diktát z pozice síly, vynucování si dobrovolnosti vyhrožováním a humanity násilím, ať už jde o rasistické bojůvky v USA nebo migrační politiku Německa a západoevropských států Evropské unie.

23.9.2020 v 16:30 | Karma článku: 36.24 | Přečteno: 862 | Diskuse
Počet článků 292 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 845

Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.

O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.

http://www.potkala-jsem-psy.cz/

Najdete na iDNES.cz