Ivana Pavlisková
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.
http://www.potkala-jsem-psy.cz/
- Počet článků 292
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 855x
Seznam rubrik
Ivana Pavlisková
Simulanti
V loňském roce jsem nahlédla do duší pacientů, kteří si musí vysedět frontu v čekárně, než se dostanou k lékaři. Jednalo se převážně o pacienty chlupaté a pevně věřím, že se dlouho do žádné čekárny nepodívám.
Ivana Pavlisková
Dej mi lajk!
Jsem ze staré školy a mám jistou představu o komunikaci mezi lidmi. Najednou zjistíte, respektive jste přesvědčováni, zvláště, když máte známé mezi mladými, že bez komunikace na sociálních sítích jste NIKDO.
Ivana Pavlisková
Čáry
To si tak vyjdete na procházku s foťáčkem, co kdyby něco padlo do oka. Ale co chcete pořád hledat na trase, kterou jste již prošli stokrát, tisíckrát? A přece. Co neunaví zmoženou posilvestrovskou mysl a třeba trochu pobaví.
Ivana Pavlisková
Chlupatí pacienti
Nedávno jsem psala, jaké to je, když usednete do čekárny veterinární ordinace, než se dostanete se zvířátkem na řadu. V čekárně bývá plno a o překvapivé situace nebývá nouze. Pojďme se podívat , co asi zažívá chlupatý pacient.
Ivana Pavlisková
Sliby se mají plnit nejen o Vánocích
Protože se zdravotní stav Kočiny stabilizoval, slíbila jsem jí, že dostane parťáka, aby nebyla doma tak sama. A protože jsem nedávno psala, že každý má mít svou černou kočku, tedy i černá kočka má mít svoji černou kočku.
Ivana Pavlisková
Doma je doma
Byla jsem tázána, proč občas nechodím po rodném městě, když bloumám po horách i dolinách, hlavně moravských, ale i po Praze. A protože je mým zvykem na Štědrý den chodit na vycházku kolem dokola, je to tedy vhodná příležitost.
Ivana Pavlisková
Člověk, zvíře nebo zrůda
Jsou situace, kdy hodnocení člověka názvem zvířete je urážkou zvířete. Tak, jako člověk v některých situacích, se snad ani zvířata nechovají. Tak občas nenacházíme slova na pojmenování něčeho, čeho snad ani zvířata schopna nejsou.
Ivana Pavlisková
Zezadu lyceum, zepředu muzeum
Tak toto hodnocení jsem slyšela na jednu dámu, která jezdila do práce stejným autobusem jako já. Zezadu měla postavičku jako děvčátko v rozpuku, nosila i tomu odpovídající krátké letní šatičky.
Ivana Pavlisková
Je v Praze blaze?
Nedávno jsem s kamarádem z Prahy vedla dialog, kde zaznělo, že v Praze teď moc blaze není. Moc práce a trvale hnusně. Protože jsem současně dostala pozvání dojet do metropole na pivo, rozhodla jsem, že se o tom přesvědčím sama.
Ivana Pavlisková
Nejhezčí barva
Mnozí se již k letošnímu podzimu vyjádřili. Dámy podzim milují, pánové ho přistihnou při činu, nebo k nejlepším fotkám vymýšlejí nejlepší nadpis a perex. Co ještě vymyslet nového, jiného? Najít nejhezčí barvu.
Ivana Pavlisková
Haló halo
Někdy se vám na výletě přihodí věci. Vydáte se jinou trasou na známé místo, kde už to vypadá zase jinak, v jiné společnosti, vidíte věci, které po letech vypadají jinak, všude samý pes a dokonce i halový jev.
Ivana Pavlisková
Každý má mít svou černou kočku
Dnes jsem se na vševědoucím FB dozvěděla, že je Mezinárodní den černých koček. A připomnělo mi to větu, kterou nedávno pronesla naše útulková psí guru - každý má mít svou černou kočku.
Ivana Pavlisková
Morávka
Protože letos jsem už zcela jistě s cyklistickou sezonou skončila, ohlédla jsem se ještě za jejím bídným průběhem a zjistila jsem, že jsem vás zapomněla zavést na Morávku v Beskydech.
Ivana Pavlisková
Každému, co mu patří?
Pod rozuzlením této otázky si lze představit i ono pověstné „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“ nebo „na každého jednou dojde“, či „na každou svini se vaří voda“. Leč není to tak jednoznačné.
Ivana Pavlisková
Co je stáří?
Co je stáří, nebo od kdy se můžeme považovat za staré? Každý má na to jiný pohled. Očima omladiny, či čerstvě dospělých jsem už i já za zenitem. A když jsem se v minulém článku o ty důchodce otřela slovem, chci to trochu napravit.
Ivana Pavlisková
Paciente, braň se!
Vloni o tom čase jsem napsala článek z hlediska pacienta. Vyjádřila jsem v něm obdiv a respekt ke specialistům, kteří mě dávali dohromady. Ale pojďme se podívat na to, co probíhá, než se vůbec k těm specialistům dostaneme.
Ivana Pavlisková
Pulčín
Že vám to nic neříká? A jsou to přitom dva unikáty. Pulčín – nejvýše položená vesnice na Valašsku, patří pod Francovu Lhotu a úžasné skály. Největší skalní útvar moravských Karpat. A věřte, obojí stojí za návštěvu.
Ivana Pavlisková
Relax a Rožnov pod Radhoštěm
Někdo na fotografii poznal pejska Beníka z mých posledních článků. Jak souvisí s Rožnovem? Zdánlivě nijak. Byl to výlet za odpočinkem a zprostředkováním zážitků pro věrné čtenáře. S nečekaným setkáním.
Ivana Pavlisková
Našli, moji rádcové, našli? Nenašli?
Ale našli, pane králi! Nenašli jsme sice princeznu, ale našli jsme pejska, Beníka, ztraceného v hlubokých lesích. Našli jsme po 14 dnech malého prince. Vyhublého, prochladlého, ale živého a šťastného, že vidí spřízněné duše.
Ivana Pavlisková
Výlet skoro detektivní, aneb vrátí se Beník?
Plánovala jsem cyklovýlet do Beskyd. Bílá, Bílý kříž, Staré Hamry, Horní Bečva. A do toho mi přišla zpráva, že se ztratil Beník – literární pes z mé knížky. Okamžitě mi naskočila story Jany Májové z loňska – Vrátí se Kuky?
Ivana Pavlisková
Čekárna od slova čekati
Do čekárny přijdete a čekáte. Až na vás dojde řada. U lékaře lidského i zvířecího, na úřadě a mnohde jinde. Někde dostanete lístečky s číslem, někde si musíte pořadí hlídat. A někde sedíte a sedíte a pořád vás někdo předbíhá.
Ivana Pavlisková
Trocha melancholie neuškodí
Někdy se stane, že máte velkolepé plány, ale zhatí je „nečekaná“ banální skutečnost. Třeba změna počasí. Ale výlet v melancholickém duchu se též může vydařit. Pokochat se hezkými drobnostmi a těšit se na příjemný závěr.
Ivana Pavlisková
Moravský unikát
I na Moravě máme unikáty, které v ČR nemají obdoby. A s trochou nadsázky lze říci, že i na světě. Jsou to Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast. Toho času druhá nejhlubší propast na světě. Ale dno je v nedohlednu.
Ivana Pavlisková
Trocha námahy nezabije
Zvláště když pak přijde zasloužená odměna. Když se s kolem vyhrabete někam na kopec, pak jízda po nakloněné rovině dolů už je vlastně za odměnu.
Ivana Pavlisková
Ostrava je fajna
Když jsem před dvěma lety podnikla poprvé cestu do Ostravy na kole, vzbudilo to u někoho veselí. Co mě pudí se tam vrátit? Jednak jsem čtenářům slíbila pokračování a hlavně – bo Ostrava je fajna.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
