Zdarec, jsem rád za ty fotky.

Díky, též zdravím

Hezké fotky Stáří na třetí fotce bych si ke svému nechala líbit

Díky. Nebylo by marné

Ivi, krásné

Jitu dík

Stáří je bohužel něco, čeho se většina z nás dříve či později musí dožít. Záleží už na nás, ale i na našich zdravotních dispozicích, jak ho prožijeme.

Překrásné fotky! Mimochodem, ten termín "vyzobaná kukuřice" se mi dost líbí!

Díky za tenhle článek.

Děkuji , ano je to téměř pro každého, kdo se dožije.

Díky Ivi

Ivanko, zdraví jeden z těch seniorů (77)

Díky, jistě jeden z těch svěžích a akčních

Hezký článek ... Z mého soudku :

Když měl můj otec, (r.1921), 50 let, tak jsem ten věk považoval za jakýsi Archivní Vademecum, že asi snídal s Leninem, (cifra nepředstavitelná) ... Nesmírně jsem si pak cenil vzájemného dialogu ... Vrcholem mého blaha pak bylo, když jsem jej navštívil a šli jsme na pivo ! (Byl jsem uznán) !

Pojednou jsem zjistil, že rodič zaostal, pohledem zpět vidím, že je nějaký ohnutý a stojí ! Hrůza - Je mu asi špatně ! Vracím se a dodnes slyším - "Hle, synu, jaká to podivná rostlina a jaký ještě podivnější brouk, po této leze" ! (Hrůza zbláznil se, už jsme mohli mít 2 piva s sobě) ...

Dnes, když jsem již starší, sedím na pořád stejné chalupě - Tak vidím věci, které jsem před 20 lety neviděl ! Zjistil jsem, že to Archivní Vademecum funguje ! Objevit ty skutečné hodnoty, brouky podivné, radost z maličkostí ... Ony, zde byly a jsou pořád... Mj., tak, jak mi napsal kolega z chalupy - "A až dokonám svou práci, sednu si na zápraží a kochám se tou boží krásou" ... Usoudil jsem, že i z bývalého třeštivého kamaráda - Se stal - Člověk ! Chce to čas ...

Přesně tak, do všeho musí člověk dorůst, dozrát. Můj otec byl taky ročník 1921, byla jsem pozdější dítě a věkový rozdíl byl obrovský. Dnes chápu, proč se mi v mládí zdálo že mí rodiče "nechápou".

Ano je to o tom vážit si maličkostí, obdivovat to, co člověk v určitém věku nevidí, či nestíhá vidět, protože chce a "musí" stíhat svět a jeho překotné tempo.

Díky za krásný příspěvek.

Ivanko, jak Ty to děláš?

Ilonko, co? Že stihnu vždycky někde to pivo nebo birell? Těší me, že tě vidím i jinde , než na Hukvaldech. Ale taky ne ně dojde

Hezké.

Teď jste si to u mě vyžehlila za ty důchodkyně v článku "Paciente, braň se".

Však jsem spěchala, abych to stihla k tomu svátku

Vis, Ivko,vek je relativni a clovek je tak stary, na kolik se citi. Jsou dvacetileti kmeti a mnohem, mnohem starsi mladici. A mimochodem, zrale zeny jsou ty nejkrasnejsi:-).

Je tak, Honzo. Staří mladí a mladí staří.

Tak teď sis u valné části dámské populace šplhnul