Dej si, dokud můžeš
A také jsem nedávno vzpomněla na tetu, která, s životní moudrostí „zkušené“ žlučníkářky, mi před lety pravila: „Jen si dej, děvucho, dokud ti chutná a možeš!“
Podstatnou část mého života to na mě bylo vidět.
Nicméně, před časem jsem zhubla přes 20 kilo. Kdybych nebyla hloupá, mohla jsem svůj příběh prodat nějakému prodejci zázračných přípravků a mohla jsem být za vodou. Ale nikdo neprojevil zájem.
I přesto s tím mám problém. Občas se mě lékaři ptají, jestli jsem víc zhubla, proč jsem zhubla? Z důvodu choroby? Když řeknu, že jsem chtěla, dívají se na mě podezřívavě. Poslední mě dokonce chtěl poslat na speciální vyšetření. Nevím, co má špek na břiše společného s bederní páteří, ale nezdálo se mu to.
Proč? Prostě mám na břiše asymetrický špek. Člověk se nezavděčí. Přece každá polovina těla je jiná! Tak jsem se rozhodla, že asymetrii učiním přítrž a pokusím se ji nějak srovnat.
První, co by měl mít člověk na mysli, je pitný režim. Nemusí to být nutně regionální značka.
Možno sáhnout i po konkurenci.
Někdy se člověk jen tak odbude, když není jiný dobrý zdroj.
Samozřejmě, to není dobře. Něco vydatnějšího …
… ale toto je lepší až po jízdě, ne že vás čeká ještě 25 kilometrů na kole.
Tedy vážně. Polévka je grunt.
Následuje třeba něco tradičního.
Nebo netradičního, v novém duchu.
Lehké, ale chutnalo.
I když … guláš je guláš.
Byť ta svíčková v pozadí též nevypadá zle.
A po výstupu na nejvyšší horu Beskyd si můžete dát i něco na sladko.
Vynikající, borůvková knedla přes celý talíř.
A po obědě je samozřejmostí moučník. Musí mít i styl a eleganci.
Ale já vím! Zas to pivo ke šlehačce a zmrzlině. Ale dokud můžu?
A odpoledne vytráví a je třeba se stavit při lehkém výletu na lehké občerstvení.
A když chutná, nestyďte si přidat. Jistě jsou dietní.
Ale někdy bodne jen tak něco malého do ruky.
Mám nějakou intelektuální krizi. Nevím, jestli je to věkem, zvýšenou zátěží v práci, nebo snad úplně něčím jiným, ale nechce se mi ve volném čase ani číst, ani psát, ani přemýšlet. Ale ty nízké pudy, ty myšlenky spojené s jídlem, mě dokážou zázračně vybudit z letargie. Připadá mi, že mé priority jsou stejné, jako u bývalého kolegy, zmíněného v úvodu.
Nakonec, jsem už v jeho tehdejším věku.
Ivana Pavlisková
Čtyřnozí závodníci
Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.
Ivana Pavlisková
Typicky vánoční
Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?
Ivana Pavlisková
Schizofrenie
Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.
Ivana Pavlisková
Černá je dobrá, nejlepší
Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.
Ivana Pavlisková
I ty stará zřícenino!
Mnozí v kategorii ...sát, mi jistě dají za pravdu, že občas něco loupe, tu zabolí, ale pořád to ještě ujde. Tedy se člověk může cítit dotčeně, když neuctivá omladina konstatování z nadpisu utrousí mezi řečí vaším směrem.
Ivana Pavlisková
On ti nezaplatil?
To je vtipná otázka při konstatování, že faktura za vystavenou práci zůstává několik týdnů, měsíců i let nezaplacena. To byla i otázka nedávno na mě, když jsme vzpomněli na jistou osobu a staré dluhy.
Ivana Pavlisková
Nejsem žádný stařík
Vážně už mě lidi štvete. Já nejsem žádný stařík! Že mám šedivý čumák? A co? Jedna moje venčitelka, odhaduji, že moje vrstevnice, má šedivý vlas, sice barvený, ale taky jí nikdo neříká, že je stařenka. Je svěží a akční.
Ivana Pavlisková
Dokonalá dvojka
Kdo bydlí u své, či svých koček, ví, že nastanou čas od času chvíle, kdy si vás velitelky domácnosti pozvou na kobereček. A dostanete důrazné napomenutí.
Ivana Pavlisková
Piju, piješ, pijeme
Letní hice, co? Možná už skončí, ale i tak – pijete dost nebo málo? A co pijete, dneska si můžete vybrat z ledasjakých tekutin nealko i alko. Máte správný pitný režim?
Ivana Pavlisková
Kauza pokračuje
Nedávno jsem psala o případu přemnožených psů – kauza Vlčkovice. Kdo sleduje média ví, že koncem června se konalo pokračování. Bude to už doopravdy konec?
Ivana Pavlisková
Kroměříž, město holubů
Že jste ještě takové spojení s tímto vzácným architektonickým skvostem neslyšeli? Že to je urážka památek v Hanáckých Aténách, památek zapsaných na seznamu UNESCO? Ne, není, je to můj pohled.
Ivana Pavlisková
Luhačovice trochu jinak
Znáte to – obrázky z lázeňského města Luhačovice. Romantika, stavby od Jurkoviče, promenáda, davy lázeňských hostů, oplatky, zdravé léčivé prameny, procedury, Vincentka. Ale kdež, nehledám, co ostatní!
Ivana Pavlisková
Pylová sezóna
Pylová sezóna se letos vydařila. Oči a dýchací cesty alergika „zaplesaly“, auta mizí pod nánosy žlutého čehosi, co není saharskými písky, ale produktem oligarchy, jak jsem kdesi četla.
Ivana Pavlisková
Zn.: Chci práci
Práce je dost, nejsou lidi, kdo chce, práci, si vždycky najde. To jsou stručná hesla, která se objevují v médiích a tak různě. Možná to platí pro některé obory, možná pro určité specialisty, ale skutečnost vypadá mnohdy jinak.
Ivana Pavlisková
Kauza
Kauza je zvláštní slovo. Případ. Signalizující něco překvapivého, šokujícího, zasluhující mediální pozornost. Co Vás napadne nejdříve? Kauza lithium, Čapí hnízdo, něco z bulváru? A co třeba kauzy o týrání zvířat, psů?
Ivana Pavlisková
Zima nezima
Zima zřejmě vzdává definitivně svou vládu, ale zdá se mi, že byla u nás na východě taková nijaká. I u Muzea bylo zřejmě víckrát 4 cm sněhu, než zde. Ale i v takovém nijakém počasí bylo možno najít něco pro pokochání oka.
Ivana Pavlisková
Ve jménu spěchu
Před týdnem, 10.3. v sobotu ráno, spadl u Příbora, mého bydliště, most. Nebylo by na tom nic divného, byl určen k demolici, aby vyklidil místo pro nový. Silniční provoz pod ním byl odkloněn na objízdnou trasu.
Ivana Pavlisková
Každý svého pána
Když jsem začala téměř před šesti lety chodit venčit do útulku, někde jsem zaslechla, že každý pes v útulku najde svého pána. Dnes už vím, že nenajde. Ale jsou psi, kteří si svého pána opravdu zaslouží.
Ivana Pavlisková
Jíš maso? Nezachraňuj psy !
Nahlédla jsem do jedné diskuze na FB, kde jistá dáma, ze zdravotních důvodů, požádala o rady, co tedy jíst, když je masožravec? Zvedla se vlna solidarity a moudrých rad. A také otázka: „Jak můžete zachraňovat psy a jíst maso?“
Ivana Pavlisková
Vánoce v útulku
Každý rok o Štědrém dni mám ve zvyku absolvovat dlouhou vycházku do okolí mého bydliště a podělit se o dojmy se čtenáři. Letos byl problém zvolit trasu. Polovina okolí je rozkopaná z důvodu dostavby dálnice a různých obchvatů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 292
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 855x
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.
http://www.potkala-jsem-psy.cz/