Portrét
Tedy přesněji profesionální portrétovou fotografii, kterou jsem si musela nechat vyrobit na příkaz zaměstnavatele. Jako prezentační foto na webové stránky firmy. Ne tedy, že by to bylo kdovíjak umělecké dílo, tedy zvěčňovaným objektem, technicky je vyvedená dobře. Ale přestože objekt na fotce má pytle pod očima, vrásky, hnáty křivé, tedy zuby křivé, jen tu plachetku přidat, považuji ji za jednu z mých nejlepších portrétů.
Proč, i přes výše vyjmenované nedostatky? Úsměv, zářivý úsměv, který vzešel z velmi upřímného smíchu. Pamatuji si, jak mě paní fotografka, zralá příjemná dáma, stylizovala, do nějakého tvaru. Pokusů bylo asi pět. Ale pořád to nebylo ono, zapředly jsme diskuzi na téma věku a když mě chtěla dostat do pozice, kterou moje hybnost už nedovolovala, vtipně jsem to okomentovala, ona hezky zasmečovala odpovědí, počíhala si na správný moment a už to bylo. Smála jsem se ještě, když jsem z ateliéru odcházela. Moc spokojená výsledkem.
Je to zřejmě umění dobrých portrétistů dostat z objektu emoce. Upřímné, které dají tváři nějaký výraz. Radost, tajuplnost, důvěryhodnost, bolest, smyslnost? A co já vím, co ještě? Aby výsledek stál za to, aby o člověku třeba něco sdělil, aby to nebylo jen sterilní foto s nuceným úsměvem, který má možná signalizovat, že je daný objekt happy. Ale mnohdy to tak není a výsledek je, jak to říci kulantně, nedokonalý, chybí mu upřímnost. Zářným příkladem je móda selfie. Každý chce být portrétista.
Přemýšlela jsem, jestli je to složitější dnes, kdy se zachycuje fotoaparátem setina vteřiny v ten pravý či nepravý okamžik. Nebo dříve, kdy fotoaparáty nebyly a objekty seděly malíři třeba dlouhé hodiny. Představuji si, že malíř musel a uměl navodit nějakou atmosféru, aby objekt „něco“ vyzařoval, aby to nebylo jen takové plytké, povrchní.
Přemýšlela jsem, jak je asi složité vyjádřit obrazem emoce někoho, kdo prožívá životní štěstí, kdo životní tragédii, někoho kdo je pyšný a přesvědčený o své výjimečnosti, někoho, kdo všechny přesvědčuje o své dobré vůli, ale přitom přehlíží ty, co ho měli rádi. Někoho, kdo se usmívá, ale do zad by vám zaťal sekyru, nebo vám závidí třeba i ty vrásky kolem očí.
Věru, zajímalo by mě, jestli by můj portrét, malovaný umělcem přesnými rychlými tahy, tužkou, či uhlem, vypadal třeba takto?
Chtěla bych si někdy zkusit zachytit okamžik upřímných emocí. Ale asi se mi to tak brzy nepoštěstí. Jednak nevím, kdo by mi trpělivě poseděl modelem a také nemám tu pravou techniku, kterou to žádá.
Tak zkouším portrétovat alespoň zvířátka. Jsou z valné většiny fotogenická a berou focení zodpovědně vážně. Pokud se tedy nechají portrétovat.
Někdy až příliš vážně. Black se tváří, jako já na nové fotce na občanském průkazu, která se pořizuje přímo na úřadu. Tedy mám trochu menší uši.
Někdy nevíte z které strany to má čumáček, či odvrácenou tvář.
A na závěr focení…
… samozřejmě dostanou odměnu!
Ivana Pavlisková
Čtyřnozí závodníci
Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.
Ivana Pavlisková
Typicky vánoční
Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?
Ivana Pavlisková
Schizofrenie
Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.
Ivana Pavlisková
Černá je dobrá, nejlepší
Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.
Ivana Pavlisková
I ty stará zřícenino!
Mnozí v kategorii ...sát, mi jistě dají za pravdu, že občas něco loupe, tu zabolí, ale pořád to ještě ujde. Tedy se člověk může cítit dotčeně, když neuctivá omladina konstatování z nadpisu utrousí mezi řečí vaším směrem.
Ivana Pavlisková
On ti nezaplatil?
To je vtipná otázka při konstatování, že faktura za vystavenou práci zůstává několik týdnů, měsíců i let nezaplacena. To byla i otázka nedávno na mě, když jsme vzpomněli na jistou osobu a staré dluhy.
Ivana Pavlisková
Nejsem žádný stařík
Vážně už mě lidi štvete. Já nejsem žádný stařík! Že mám šedivý čumák? A co? Jedna moje venčitelka, odhaduji, že moje vrstevnice, má šedivý vlas, sice barvený, ale taky jí nikdo neříká, že je stařenka. Je svěží a akční.
Ivana Pavlisková
Dokonalá dvojka
Kdo bydlí u své, či svých koček, ví, že nastanou čas od času chvíle, kdy si vás velitelky domácnosti pozvou na kobereček. A dostanete důrazné napomenutí.
Ivana Pavlisková
Piju, piješ, pijeme
Letní hice, co? Možná už skončí, ale i tak – pijete dost nebo málo? A co pijete, dneska si můžete vybrat z ledasjakých tekutin nealko i alko. Máte správný pitný režim?
Ivana Pavlisková
Kauza pokračuje
Nedávno jsem psala o případu přemnožených psů – kauza Vlčkovice. Kdo sleduje média ví, že koncem června se konalo pokračování. Bude to už doopravdy konec?
Ivana Pavlisková
Kroměříž, město holubů
Že jste ještě takové spojení s tímto vzácným architektonickým skvostem neslyšeli? Že to je urážka památek v Hanáckých Aténách, památek zapsaných na seznamu UNESCO? Ne, není, je to můj pohled.
Ivana Pavlisková
Luhačovice trochu jinak
Znáte to – obrázky z lázeňského města Luhačovice. Romantika, stavby od Jurkoviče, promenáda, davy lázeňských hostů, oplatky, zdravé léčivé prameny, procedury, Vincentka. Ale kdež, nehledám, co ostatní!
Ivana Pavlisková
Pylová sezóna
Pylová sezóna se letos vydařila. Oči a dýchací cesty alergika „zaplesaly“, auta mizí pod nánosy žlutého čehosi, co není saharskými písky, ale produktem oligarchy, jak jsem kdesi četla.
Ivana Pavlisková
Zn.: Chci práci
Práce je dost, nejsou lidi, kdo chce, práci, si vždycky najde. To jsou stručná hesla, která se objevují v médiích a tak různě. Možná to platí pro některé obory, možná pro určité specialisty, ale skutečnost vypadá mnohdy jinak.
Ivana Pavlisková
Kauza
Kauza je zvláštní slovo. Případ. Signalizující něco překvapivého, šokujícího, zasluhující mediální pozornost. Co Vás napadne nejdříve? Kauza lithium, Čapí hnízdo, něco z bulváru? A co třeba kauzy o týrání zvířat, psů?
Ivana Pavlisková
Zima nezima
Zima zřejmě vzdává definitivně svou vládu, ale zdá se mi, že byla u nás na východě taková nijaká. I u Muzea bylo zřejmě víckrát 4 cm sněhu, než zde. Ale i v takovém nijakém počasí bylo možno najít něco pro pokochání oka.
Ivana Pavlisková
Ve jménu spěchu
Před týdnem, 10.3. v sobotu ráno, spadl u Příbora, mého bydliště, most. Nebylo by na tom nic divného, byl určen k demolici, aby vyklidil místo pro nový. Silniční provoz pod ním byl odkloněn na objízdnou trasu.
Ivana Pavlisková
Každý svého pána
Když jsem začala téměř před šesti lety chodit venčit do útulku, někde jsem zaslechla, že každý pes v útulku najde svého pána. Dnes už vím, že nenajde. Ale jsou psi, kteří si svého pána opravdu zaslouží.
Ivana Pavlisková
Jíš maso? Nezachraňuj psy !
Nahlédla jsem do jedné diskuze na FB, kde jistá dáma, ze zdravotních důvodů, požádala o rady, co tedy jíst, když je masožravec? Zvedla se vlna solidarity a moudrých rad. A také otázka: „Jak můžete zachraňovat psy a jíst maso?“
Ivana Pavlisková
Vánoce v útulku
Každý rok o Štědrém dni mám ve zvyku absolvovat dlouhou vycházku do okolí mého bydliště a podělit se o dojmy se čtenáři. Letos byl problém zvolit trasu. Polovina okolí je rozkopaná z důvodu dostavby dálnice a různých obchvatů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 292
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 855x
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.
http://www.potkala-jsem-psy.cz/