Urazila jsem turistiku
Ale postupně. Protože se pobyt parťáka na to plahočení chýlil ke konci, vymysleli jsme ještě poslední výlet, který má jistou souvislost s předchozím výletem, který jsem již popisovala. Vysekla jsem v něm poklonu tvorbě Petra Bezruče u pomníku Maryčky Magdonové na Starých Hamrech. Ale proč chodit tak daleko, když téměř z okna zahlédnu Bezručovu vyhlídku nad Kopřivnicí?
Počasí přálo, vyškrábali jsme se nejdříve na Šostýn – zříceninu hradu, který byl součástí řetězce sídel strážců Moravské brány. Leč mnoho z něho nezbylo, v 15. století dobyt a v 19. století byl kámen z ruiny použit na jiné stavby.
Ale stále je místem, kde se sdělují niterné pocity a myšlenky.
Pod hradem je romantické jezírko, které bylo dříve zásobárnou vody pro hrad.
Má i obyvatele, právě prováděla ranní hygienu.
Ale pojďme k rozhledně. Cestou míjíme Jasnínovu studánku, kde básník své verše tvořil.
Prý je zde motýlí údolí. Neviděli jsme jediného motýla.
Mezi stromy již prosvítá.
Původně to byla lavička s pískovcovým kamenem na počest Petra Bezruče, pak železobetonové monstrum, které přerostly stromy a nakonec dřevěná rozhledna postavená v roce 2012 s výhledem do okolí.
Panoramata vynechám, Kopřivnice z výšky moc malebná není.
Tak aspoň pohled za roh – ke Štramberku, cíli výletu.
Pokračujeme po hřebeni Brd. Je to opravdu úzký hřeben…
… nevím, jak bychom se vyhnuli, kdyby to byli vlci.
Po cestě památné buky …
… či skalní útvar.
Raškův kámen s vyhlídkou.
Pohled naproti na Červený kámen se sjezdovkou…
… a opačně. Ze sjezdovky na žlutou vyhlídku. Blízkost Štramberku je znát – bělostný vápenec září do daleka.
Ještě pohled do dáli ze sjezdovky.
Tedy malebná Kopřivnice není, ale je barevná.
Ale cíl cesty se blíží.
Vláček Štramberáček. Směr má dobrý, ale domů pojedeme tím, co jezdí po kolejích. Už bylo toho šlapání dost.
A jak je to s tou urážkou turistiky a důsledky? Místo, abych následného dne odpočívala a hodnotila uplynulé letní vydařené týdny, sedla jsem na kolo a trochu si dala do těla. Prostě jsem už přecenila síly a hlavně energetické rezervy, už žádné nebyly. Opravdu už mi není dvacet. Byly to dva hektické měsíce, tak nějak v letu, se snahou vyhovět sobě i druhým, pracovně i soukromě.
Tak tu teď sedím zabalená do deky a popíjím čaj a přemýšlím o tom, že je potřeba se zastavit a zklidnit. A občas sesednout z kola a projít se. Ony mi ty nohy neupadnou a nic mi neuteče.
Ivana Pavlisková
Čtyřnozí závodníci
Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.
Ivana Pavlisková
Typicky vánoční
Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?
Ivana Pavlisková
Schizofrenie
Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.
Ivana Pavlisková
Černá je dobrá, nejlepší
Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.
Ivana Pavlisková
I ty stará zřícenino!
Mnozí v kategorii ...sát, mi jistě dají za pravdu, že občas něco loupe, tu zabolí, ale pořád to ještě ujde. Tedy se člověk může cítit dotčeně, když neuctivá omladina konstatování z nadpisu utrousí mezi řečí vaším směrem.
Ivana Pavlisková
On ti nezaplatil?
To je vtipná otázka při konstatování, že faktura za vystavenou práci zůstává několik týdnů, měsíců i let nezaplacena. To byla i otázka nedávno na mě, když jsme vzpomněli na jistou osobu a staré dluhy.
Ivana Pavlisková
Nejsem žádný stařík
Vážně už mě lidi štvete. Já nejsem žádný stařík! Že mám šedivý čumák? A co? Jedna moje venčitelka, odhaduji, že moje vrstevnice, má šedivý vlas, sice barvený, ale taky jí nikdo neříká, že je stařenka. Je svěží a akční.
Ivana Pavlisková
Dokonalá dvojka
Kdo bydlí u své, či svých koček, ví, že nastanou čas od času chvíle, kdy si vás velitelky domácnosti pozvou na kobereček. A dostanete důrazné napomenutí.
Ivana Pavlisková
Piju, piješ, pijeme
Letní hice, co? Možná už skončí, ale i tak – pijete dost nebo málo? A co pijete, dneska si můžete vybrat z ledasjakých tekutin nealko i alko. Máte správný pitný režim?
Ivana Pavlisková
Kauza pokračuje
Nedávno jsem psala o případu přemnožených psů – kauza Vlčkovice. Kdo sleduje média ví, že koncem června se konalo pokračování. Bude to už doopravdy konec?
Ivana Pavlisková
Kroměříž, město holubů
Že jste ještě takové spojení s tímto vzácným architektonickým skvostem neslyšeli? Že to je urážka památek v Hanáckých Aténách, památek zapsaných na seznamu UNESCO? Ne, není, je to můj pohled.
Ivana Pavlisková
Luhačovice trochu jinak
Znáte to – obrázky z lázeňského města Luhačovice. Romantika, stavby od Jurkoviče, promenáda, davy lázeňských hostů, oplatky, zdravé léčivé prameny, procedury, Vincentka. Ale kdež, nehledám, co ostatní!
Ivana Pavlisková
Pylová sezóna
Pylová sezóna se letos vydařila. Oči a dýchací cesty alergika „zaplesaly“, auta mizí pod nánosy žlutého čehosi, co není saharskými písky, ale produktem oligarchy, jak jsem kdesi četla.
Ivana Pavlisková
Zn.: Chci práci
Práce je dost, nejsou lidi, kdo chce, práci, si vždycky najde. To jsou stručná hesla, která se objevují v médiích a tak různě. Možná to platí pro některé obory, možná pro určité specialisty, ale skutečnost vypadá mnohdy jinak.
Ivana Pavlisková
Kauza
Kauza je zvláštní slovo. Případ. Signalizující něco překvapivého, šokujícího, zasluhující mediální pozornost. Co Vás napadne nejdříve? Kauza lithium, Čapí hnízdo, něco z bulváru? A co třeba kauzy o týrání zvířat, psů?
Ivana Pavlisková
Zima nezima
Zima zřejmě vzdává definitivně svou vládu, ale zdá se mi, že byla u nás na východě taková nijaká. I u Muzea bylo zřejmě víckrát 4 cm sněhu, než zde. Ale i v takovém nijakém počasí bylo možno najít něco pro pokochání oka.
Ivana Pavlisková
Ve jménu spěchu
Před týdnem, 10.3. v sobotu ráno, spadl u Příbora, mého bydliště, most. Nebylo by na tom nic divného, byl určen k demolici, aby vyklidil místo pro nový. Silniční provoz pod ním byl odkloněn na objízdnou trasu.
Ivana Pavlisková
Každý svého pána
Když jsem začala téměř před šesti lety chodit venčit do útulku, někde jsem zaslechla, že každý pes v útulku najde svého pána. Dnes už vím, že nenajde. Ale jsou psi, kteří si svého pána opravdu zaslouží.
Ivana Pavlisková
Jíš maso? Nezachraňuj psy !
Nahlédla jsem do jedné diskuze na FB, kde jistá dáma, ze zdravotních důvodů, požádala o rady, co tedy jíst, když je masožravec? Zvedla se vlna solidarity a moudrých rad. A také otázka: „Jak můžete zachraňovat psy a jíst maso?“
Ivana Pavlisková
Vánoce v útulku
Každý rok o Štědrém dni mám ve zvyku absolvovat dlouhou vycházku do okolí mého bydliště a podělit se o dojmy se čtenáři. Letos byl problém zvolit trasu. Polovina okolí je rozkopaná z důvodu dostavby dálnice a různých obchvatů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 292
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 855x
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.
http://www.potkala-jsem-psy.cz/