Křížová cesta – 2.část

30. 06. 2015 20:33:41
Dovolte mi pokračovat druhou částí obnovené naučné trasy obnovené historické křížové cesty z Nového Jičína přes obec Rybí až do Štramberku na horu Kotouč. Tentokrát to bude už jen ve Štramberku.

Odložila jsem kolo a vydala se pěšky hledat zbývající zastavení. Nejsem zase takový borec, abych sjížděla prudké cestičky v lesním porostu odtěžené hory Kotouč. Mohu vás ubezpečit, že u některých zastavení jsem se zdržela déle, než by se slušelo jen k zamyšlení nad texty. Lapala jsem občas po dechu a to i nad významem textů. Některé mi opravdu nepřijdou jako poučení k reálnému životu.

Přišlápněme si tedy do kopce.

Lhostejnost společnosti – starej se každý sám o sebe. Nevidím v tom lhostejnost, vidím v tom spíše opatrnost, nechuť se otevřít se svými myšlenkami. To je mé teritorium! Nic ti po něm není! Nezatěžuj mě svými problémy, mám dost svých! Soucitný pohled nic neřeší, leda jste za blba, ať si je každý jaký je. Že se máme respektovat, přijmout druhého jaký je? A kdo to dokáže? Přijde rozdílnost názorů a už se sčítá. „ .... proč tobě něco jde a mě ne, proč víš všechno lépe, proč ty se dokážeš sám vyhrabat z problému, ... PROČ?“ Ale to už jsme u závisti, možná i nenávisti. Tak buďme raději lhostejní.

Životní krize. Mám zkušenost. A při jejím řešení jsem rozhodně neobjevila podstatu života. Objevila jsem úplně jiné věci, vztahy, vstřícnost, vlastní schopnosti, sílu. Láska? A co když dojdou síly kvůli lásce? Možná podpora bližních, i to se dá možná označit za lásku, ale tak to asi nebylo myšleno, je to vlastně jen berlička. Jediné co dokáže změnit vlastní život je láska k sobě a vlastní vůle.

A dostáváme se do krásného prostředí Národního sadu.

Stud – stydět se za své činy, za svou nedokonalost? Nikdo není neomylný. Pokorně skloním hlavu, přiznám chybu. Vždy? Horší je pocit – stydět se za druhé. Za to, jak se k sobě lidé chovají. To je bezmocnost.

Bezmocnost – co k tomu říct. Někdy je lepší mávnout rukou. Lhostejnost, sobeckost? Co je hodnotnější, než vlastní život? Proč horolezci nezachraňuji zpravidla své druhy v tísni? Co svědomí? Ale jsou extrémní situace, kdy člověk ví, že pro druhého musí udělat jakýkoliv pokus. Byť marný.

Nechce se mi uvádět větu : „Kdyby byl Bůh ....“ Vinen je člověk.

A to je konec putování a myšlenek.

Ten stojí na vrcholu.

Člověk a jeho dílo. Člověk si nedokáže vážit ani píle a snahy druhých a mohu být vyznání, jakého chci. Copak si vandal neuvědomuje, že někdo pro to musel něco udělat, obětovat? Nevede tam cesta, tedy vynést na vlastních zádech, ve vlastních rukách. Člověk je podivný tvor.

Ale proč jsem na počátku zmínila odtěženou horu Kotouč? Je to významné archeologické naleziště, ale část hory musela ustoupit těžbě vápence. Tak jen důkaz a o Štramberku, trochu jinak, zase někdy příště.

Autor: Ivana Pavlisková | úterý 30.6.2015 20:33 | karma článku: 17.39 | přečteno: 300x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 33.17 | Přečteno: 1376 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 127 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 155 | Diskuse
Počet článků 292 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 855

Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.

O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.

http://www.potkala-jsem-psy.cz/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...