Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za branou čekají další

26. 02. 2017 18:34:43
Známá věta, kdy zaměstnavatel chce dát zaměstnanci najevo, že jeho činnost není uspokojivá a na příležitost obsadit jeho místo čekají další. Tuto větu ovšem dokáže vypustit z úst nejen zaměstnavatel, ale i nespokojený klient.

Spolujezdkyně autem cestou do práce pracují ve zdravotnictví. To víte, že občas se při jízdě zabrousí na humorné situace i běžné pracovní problémy. Kámoška dělá na chirurgickém oddělení. Je sice rozděleno na více úseků, ale říkala, že není výjimkou, že odpoledne jsou na celé oddělení jen dvě sestry, že i lékařů je na oddělení více, než sester. Řešit příjmy pacientů, když chybí lůžka, běžný provoz ležících, aby každý dostal léky dle potřeby, aby byli v pořádku, pacienty v pooperačních stavech. Pacientů nespokojených, protože už jim otrnulo po akutních příhodách. Také dost často problémových pacientů, které sebrali s nějakým úrazem opilé, zakrvácené, špinavé a smradlavé někde na cestě policisté. A do toho přijdou návštěvy. Mnohdy s nereálnými nebo nepřiměřenými požadavky.

A tak se jedna dáma otřela o sestru, která sice prováděla své úkony, jak měla, ale asi chyběl úsměv, nebo čert ví co. Při dvanáctihodinových směnách a v takto stresovém prostředí, se není čemu divit.

A svoji nespokojenost ukončila větou : „Když se vám ta práce nelíbí, za branou čekají další“.

Kámoška se kolegyně zastala slovy : „Paní, dívala jsem se, ale nestojí tam nikdo“.

Už dávno ne. A zvláště v této profesi. V době, kdy regionální rádio vysílá masívní reklamu na nové zdravotní sestry. Přijďte, dostanete i náborový příspěvek. A proč by měly sestřičky spěchat zrovna do tohoto zařízení, které je v rukou soukromého subjektu? Proč, když fakultní nemocnice platí lépe? Proč, když nestačí studium střední školy, ale musí pokračovat dále ještě v bakalářském, či magisterském studiu. Proč by sestra, která umí jazyk, nemá třeba závazky a má vysokoškolské vzdělání, nešla pracovat raději dále na západ do jiné země EU? Za úplně jiné peníze. Proč by za tyto peníze v okresní nemocnici, musela poslouchat ještě kecy nějaké „dámy“, která o těchto problémech neví vůbec nic?

Važme slova před takovými profesemi. Kdo nám utře v případě potřeby zadek, když chybí i ošetřovatelky? Kdo nám dá v noci prášek po prosbě, že nás něco bolí a nemůžeme spát. Sestry dovezené z cizojazyčných destinací, které nebudou rozumět našemu přání, či povzdechu? Byť nám ten zadek utřou asi také.

Obecně věta – za branou čekají další, už dnes moc opodstatnění nemá. Proč by jinak montážní závody platily zaměstnancům, třeba z Rumunska, ubytování, dovoz do místa práce ze vzdálené ubytovny, která ale byla ochotna je přijmout? Která už řešila nejeden pořádkový problém s městem kvůli výtržnostem pracovníků? Ne , to nejsou běženci.

Že si firmy, které si zakládají na vysoké kvalitě práce, své zaměstnance hýčkají, aby se jim vyplatilo jezdit do práce třeba i 50-80 km?

Pracuji ve stavebnictví. Když majitel firmy potřebuje zedníka, nepomůže mu, že se podívá za bránu. Žádný tam totiž nestojí a ti, co chodí z pracáku, chtějí většinou jen razítko, že zde byli. Dost jich odešlo do fabrik. Platí lépe a je to pravidelná práce na píchačky. Nikdo po nich nechce, aby dělali v létě déle, protože když je práce, musí se udělat co nejdříve a aby si v zimě v době extrémních klimatických podmínek brali nuceně dovolenou a naopak, aby si ji v létě nebrali.

Když dnes na každém kroku najdete návody, jak vydělat těžké peníze? Chce to jen odvahu, nic víc a můžete všechno, budete sedět někde na pláži pod slunečníkem a budete prodávat své návody, budete ovládat své e-shopy z pláže, budete obchodovat na burze z peřin.

Nedávno jsem byla svědkem jedné diskuze, kdy se řešilo, že novodobé, moderní školství, míněno spíše to soukromé, učí děti samostatně myslet, rozebírat myšlenky, polemizovat o nich, aby se v budoucnu lépe a samostatně uplatnily.

Nechtěla jsem se do toho míchat, i když mě svrběl jazyk, abych nenarušila intelektuální proud diskuze.

Měla jsem totiž na jazyku otázku, po našemu : „A robit rukama bude v budoucnu kdo?“

Za branami totiž už fronty nestojí.

Autor: Ivana Pavlisková | neděle 26.2.2017 18:34 | karma článku: 39.29 | přečteno: 5110x

Další články blogera

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 484 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Dej si, dokud můžeš

Když jsem nastupovala do zaměstnání po škole, na nějaké akci se tázali kolegy, který byl zhruba v mém současném věku a připadal mi děsně starý, jak to má se ženskými. "Kdybych si mohl vybrat, radši sáhnu po klobásce", odvětil.

9.9.2017 v 18:32 | Karma článku: 29.13 | Přečteno: 1103 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Překvapení na Lysé hoře

Notoricky známá turistická trasa z Ostravice, o které už víte téměř vše. A fotíte, jenom tak ze zvyku. A najednou před objektivem vidíte věci, že se nestačíte divit.

19.8.2017 v 19:55 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Výlet trochu popletený

Léto svádí k výletům na místa známá, kde je srdci milo. Takovým místem jsou třeba Hukvaldy. Někdy se to ale vyvrbí trochu jinak, než člověk předpokládá. Zvláště, když se příroda chová divně.

30.7.2017 v 18:29 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 378 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Babi milovala Chladila a trošíčku falešně zpívala

Kdykoli v rozhlase po drátě dávali pořad Hrajeme za dobrou práci, hrajeme jubilantům, poslala mě babi otočit knoflíkem té dřevěné bedýnky s tkaným hadrem vpředu. "A dej to naplno, Janinko. Budu si s nima zpívat!"

26.9.2017 v 19:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Milan Šupa

Pěst železné spravedlnosti! Jednou tě člověče dostihne! Nemůžeš ji uniknout!

Na konci našeho života se každý z nás ocitne před realitou nezbytného kroku do neznáma! V bázni a v úzkostlivém tušení spravedlnosti, nepodléhající současným lidským kritériím se nám pak budou jevit všechny věci úplně jinak.

26.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 164 | Diskuse

David Gruber

Evropský den jazyků – jak jsme na tom s cizími jazyky?

Před chvílí jsem absolvoval své povídání na téma cizích jazyků naživo v pořadu Českého rozhlasu Radiofórum. Rozumím tomu, že hostů pořadů je hodně a že jeden každý má prostor pouze v řádu desítek sekund. Nicméně...

26.9.2017 v 13:41 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 312 | Diskuse

Libuse Palkova

Rodinné propletence

Když už jsme v naší soutěžio hledání synonym zmínili tchýni a jiné členy rodiny, mohli bychom se podívat na to, jak často se v literárních titulech objevují různí rodinní příslušníci a jak se v nich reflektují rodinné vztahy.

26.9.2017 v 12:30 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 257 | Diskuse

David Dvořák

K dokonání už jen chybí zahájit tisk Modrého a Žlutého práva.

Komunisti měli pro zjevování té správné a jediné nezpochybnitelné pravdy noviny „Rudé Právo“. EU fanatici a sluníčkáři by mohli v klidu zahájit tisk „Modrého Práva“, resp. „Žlutého Práva".

26.9.2017 v 12:12 | Karma článku: 32.43 | Přečteno: 662 | Diskuse
Počet článků 266 Celková karma 22.00 Průměrná čtenost 813

Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.

O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.

http://www.potkala-jsem-psy.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.