Pilné jako včelky jsou moje kočky. Tedy ne já, jako jejich sloužící, která mám plnit jejich příkazy a požadavky, ale ta nádherná chlupatá stvoření. Dospěly k názoru, že mi musí jít příkladem, aby moje péče o ně byla ještě lepší.
Řeknete si, pilná kočka? Kočka která většinu dne prochrní někde v pelechu a vyžaduje akorát plnou misku vybraných pochutin, čerstvou vodu a čistou kadibudku?
Také jsem se divila. Ale velitelky mé domácnosti, to vzaly do svých rukou, tedy tlapek.
Chvilku to sice trvá, než se proberou z říše snů.
Ale pak se pustí s vervou do díla.
Zbaví domácnost myší…
… a dokážou je briskně vykuchat. Která z nich polkla štěrkací kuličky je mi záhadou. Možná se podělily.
A starají se o obnovu vybavení domácnosti. To tak ze tmy přiletí vzduchem černá chlupatá koule, po sklouznutí na konferenčním stolku pokračuje v letu a hrnek s tekutinou vezme s sebou. A přibere ještě polštářek.
Už byl stejně starý, pravila Kočina.
Že bych měla vyčistit sklo v TV stolku?
Jak vysadily dvířka z čepů je mi záhadou?
Nebo připomenou, že mám zalít zahrádku.
Jsem totiž zahradník na baterky.
Ale největší zálibu našly v mé pracovně, na pracovním stole. Hlídají chod tiskárny, rovnají výkresy …
… rovnají tužky …
… a když se jedna věnuje hygieně …
… druhá kontroluje výsledky mé práce.
O své kompetence se dokážou poprat i na omezeném prostoru.
Ale hlavně dbají o mé zdraví. Kočina nařídí, že jdeme spát.
A Koči už šla napřed, je to ještě kotě.
