Boj o území

Před měsícem jsem si domů přivezla nového nájemníka. Tedy Kočina to vidí jinak. Sotva se rozkoukala a obhlédla svá oblíbená místa, protože je to reinkarnovaný Kočich, mě začala utiskovat. Ale nevzdám se bez boje.

Že se opravdu jedná o otisk Kočicha, mě definitivně přesvědčila, když okamžitě pochopila, že konvička na zalévání v koupelně je pítko pro ni. To žádná jiná kočka nedělala, než Kočich. A teď Kočina.

Oblíbená místa jen zkontrolovala, jestli nejsou založena něčím zbytečným.

Též v ložnici se zorientovala naprosto přesně a už druhou noc spala s hlavičkou položenou na mém polštáři. A  trvá na tom, že ona rozhodne, kdy půjdu spát. Zajišťuje to tím, že si ze mě v době, kdy usínám, dělá buď odrazový můstek, nebo dopadovou plochu. Tedy jsem v posledních dnech permanentně nevyspaná. Možná se mi mstí za zdravotní zákroky. Přinesla si ještě ze svého původního pobytu někde u popelnice zánět uší. Tedy kapeme do uší a chodíme na veterinu na kontroly. Mám několik čerstvých škrábanců.

Před ošetřením, nebo po něm, když je lstí odchycena, se naučila prchat ke stropu na knihovnu. To tedy opravdu Kočich nedělal.

Zase na druhou stranu – funguje jako prachovka. A i jinak se stará o domácnost.

Občas odchytí nějakou myš…

…vytře podlahu …

…nebo se stará, abych se nepřepracovala …

... a zabere moji pracovní židli.

Ale když je třeba, dokáže pomoci.

Pojď, uvolním ti místo a makej!

Dostala jsem se k zajímavé práci, jaká se neodmítá, ale vyžadovalo to téměř 10 dní  maximální pracovní nasazení od nevidím do nevidím a vysokou koncentraci. Opravdu mi pomáhala. Hlídala, přidržovala a obracela mi výkresy.

Najdi kočku.

Hlídala, ať se nepřehřejí monitory.

Ale přece jenom, práce vysiluje.

Je tedy třeba odpočívat.

A musím Kočinu pochválit. V těch náročných dnech mě opravdu nechala spát aspoň to málo, co jsem musela, ať dokážu fungovat.

Ale ledva jsem sbalila výkresy, opět si zavedla režim podle sebe. Ve dne si pospí a v noci jsem terčem jejích útoků.

Ale nevzdám se tak snadno. Už jsme si spolu ledasco ručně (já) a tlapkami s drápy (ona) vysvětlily. Pořád ještě mohu na noc zavřít dveře do ložnice a vytvořit si tak klidnou pevnost. Ale stopy jejích útoků se mi hojí dobře a včera se mi zdálo, že intenzitu nočních útoků omezila.

Možná pochopila, že vyspaný sloužící, dobrý sloužící.