hukvaldské
Ivana Pavlisková
Srdeční
Srdeční selhání, srdeční arytmie, srdeční tlak, srdeční problémy. Co dále by se dalo najít s významem srdeční? Já mám nejraději srdeční záležitost. Něco, co chcete znovu a znovu prožít, uvidět. Pořád dokola a pořád jinak.
Ivana Pavlisková
Výlet trochu popletený
Léto svádí k výletům na místa známá, kde je srdci milo. Takovým místem jsou třeba Hukvaldy. Někdy se to ale vyvrbí trochu jinak, než člověk předpokládá. Zvláště, když se příroda chová divně.
Ivana Pavlisková
Dárek za odměnu
Člověk někdy potřebuje zklidnit myšlenky, vydechnout, načerpat energii. Najít si svůj chrám klidu, kde bývá občas i odměněn. Za dobré skutky? Za to, že nepromarní svůj život nicneděláním? Můj chrám jsou Hukvaldy.
Ivana Pavlisková
Uši jí sluší
Dnes mi FB nabídl vzpomínku na loňský článek na blogu, kdy jsem se zmínila o tom, že byla z hukvaldské obory ukradena legendární socha Lišky Bystroušky. A připomněla jsem v něm svoji poslední fotku původní Lišky.
Ivana Pavlisková
Světlo a stín
Není moc příležitostí navštívit Hrad Hukvaldy v zimě. U příležitosti Ondřejské pouti je na přelomu listopadu a prosince vždy zpřístupněn. Pokud vyjde počasí, s bílým popraškem jinak vyniknou drobnosti, kterých si jinak nevšimnete.
Ivana Pavlisková
Na Svatého Ondřeje …
... se někdy člověk ohřeje. Tedy nejsem si jistá, jestli počasím, ale na Ondřejské pouti na Hukvaldech se ohřejete zcela určitě. Minimálně svižnou chůzí na výletě do místa určení.
Ivana Pavlisková
Čirá radost ( hukvaldská)
Nevím, jak se dá obrázkem projevit radost. Mistři objektivu to možná umí, já mohu jen nabídnout oku čtenáře cestu k mé radosti. Vydřené a zasloužené.
Ivana Pavlisková
Doma je doma a Hukvaldy jsou Hukvaldy
Po návratu z cest na kole v jižních krajinách se mi zachtělo zajít na známá místa, která potěší. Kde je všechno při starém a můžete si vychutnat drobnosti, které v normálním shonu nevnímáte.
Ivana Pavlisková
Kolem Hukvald s kolem
Tedy popravdě, je to hlavně kolem Kazničova. Na tento výlet mě přivedla jistá diskutující v jednom z mých předešlých hukvaldských článků. A udělalo se konečně hezky, škoda nevyužít krásného odpoledne.
Ivana Pavlisková
Jen takový pocit marnosti
Nedávno jsem psala, že pocity je lépe někdy vyjádřit obrazem. Na něco však nestačí ani obrázek, ani slova. Něco, co se dotýká vnitřního přesvědčení a morálních zásad. A je vám z toho hodně smutno.
Ivana Pavlisková
Když máš smutek na duši … běž na Hukvaldy
Nebudu opakovat, proč chodím na Hukvaldy, do obory. I v zimě jsou krásné, léčí duši a umí odpovídat na otázky, které si člověk klade.
Ivana Pavlisková
A zase Hukvaldy
Každý má rád něco jiného, já mám ráda Hukvaldy. V kteroukoliv roční dobu, ale obzvlášť v listopadu, kdy mám narozeniny.
Ivana Pavlisková
Kouzelná a tajemná hukvaldská obora
Při výletu na hrad Hukvaldy se vždy těším na oboru. Mám k ní asi rodově kladný vztah. Mamka se narodila v podhradí Hukvald a celý život oboru na Hukvaldech milovala. A protože v těchto dnech uplynulo 5 let, ode dne, kdy odešla navždy, beru to i jako tichou vzpomínku.
Ivana Pavlisková
A Hukvaldy znáte?
Jako jeden z „povinných“ prázninových rodinných výletů jsem, už jako dítě, musela absolvovat cestu na nedaleký hrad Hukvaldy. Neměla jsem tu cestu ráda, velká část z nějakých 7-8 kilometrů se absolvuje po asfaltce a je to 2x nahoru a dolů a pak už jenom nahoru. I když jsme chodívali dopoledne, slunce žhnulo už cestou tam o cestě zpět nemluvě.
Ivana Pavlisková
Den jak malovaný
3.ledna jsem dopoledne měla na balkóně 15 stupňů. Sluníčko svítilo o sto šest. A taky jsem měla vzácně celý volný den, tak bylo potřeba využít ideálního počasí.
Počet článků 292 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 855 |
Vážně i nevážně, o tom, co mě napadá, o tom, co vidím cestou.
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.